Spousta genealogů a hledačů rodinné historie tvoří rodovou kroniku několik let. Snaží se dostat do nejhlubší minulosti a začít “od začátku”. I já jsem byla několik prvních měsíců pohlcena snahou dojít, co nejdále, kam až mě matriční knihy pustí.
Nejdřív jsem se vrhla na svou otcovskou linii rodu KALICH, která mě zavedla do poloviny 17. století. Poté jsem zatoužila spojit se také se svými předky po mateřské linii. Moje mamka zemřela před 11 lety a chybí mi stále, co vám budu povídat, takže tak nějak podvědomě pořád toužím po opětovném spojení. Začala jsem tedy tvořit rodinnou větev mojí babičky z mamčiny strany, rod KONEČNÝCH z Palačova.
Synchronně s tím, jsem začala i s touhle mojí 80-ti letou babičkou vyplňovat knihu Babičko vyprávěj. A bylo to báječné! Na pravidelných čtvrtečních návštěvách jsme společně rozebraly kde co, a já jsem zapisovala. A tak z toho nakonec vznikl nápad. Nápad napsat příběh, do kterého se každý rád začte, a ze kterého každému bude hned jasné, jakou báječnou babičku mám.
Uchovávání rodové paměti - co to je??? 
A tím přišlo i uvědomění, že je mnohem užitečnější zaměřit pozornost nejdříve na nositele našich “malých dějin” a na “mikrohistorii” rodiny – naše rodiče, prarodiče nebo praprarodiče. Snažit se zaznamenat část jejich paměti, dokud ještě mám tu možnost a přes jejich autentické životní příběhy tvořit rodovou paměť, která zůstane zachována v rodině pro naše děti a vnuky.
S tím také vykrystalizovala myšlenka, že není třeba čekat na sepsání rodinné kroniky, až bude celý výzkum u konce. Lepší je psát rodinnou kroniku v úsecích, které lze postihnout v období třeba jednoho roku. Naše úsilí je tak hmatatelné a přináší nám radost z dokončené práce. Dává nám i motivace neustávat v té mravenči rodopisné práci, protože je třeba napsat ještě tolik příběhů!
Orální histori - to se jako fakt studuje na vysoké škole? 🙈🤯
Já jsem si pro začátek zvolila napsat příběh babičky, jejich sourozenců a taky bratranců a sestřenic. Ti všichni umí zavzpomínat i na své rodiče – má prababička s pradědečkem a jejich sourozenci – babiččini strýcové a tety (to je takové logické cvičení rodinných vazeb :-))
Sbírání rodinných příběhů mě tak přimělo zabývat se více orální historií. Abych jako věděla, jak se vlastně dobře ptát. V tom je u nás velká osvěta přes projekty Paměť národa nebo Post Bellum, které prostřednictvím rozhovorů s pamětníky uchovávaji autentické životní příběhy spojené s obdobím války a perzekucí z dob komunismu. Zjistila jsem, že sbírání lidských příběhů je věnována celá oblast historické vědy a můžete dokonce takový obor studovat na vysoké škole. K tomu jsem objevila i skvělou knihu Třetí strana trojúhelníku aneb teorie a praxe orální historie od M. Vaňka a P. Mückeho, kterou vydala katedra humanitních studií Univerzity Karlovy.
Najednou mi dávalo smysl i to, že jsem před několika lety absolovovala roční akademii tvůřčího psaní u René Nekudy nebo seminář storytellingu u Moniky Nevolové. Zjistila jsem, že psaní příběhů o předcích jsou v zahraničí věnovány celé kurzy a nechávám se stále inspirovat především britkou Lynn Palermo nebo manželi Tomem a Alison Taylorovými z Utahu.
Zavolejte babičce nebo rodičům - není čas ztrácet čas! 
No prostě se mi najednou otevřel úplně nový obzor a pohltila mě krása mezigeneračního sdílení a rodinného propojování. Přála bych každému mít tu možnost, poznat příběhy svých předků. Pokud se máte koho zeptat, tak příliš neotálejte. Předci zapsaní v matričních knihách vám nikam neutečou, ti budou trpělivě vyčkávat, až na ně dojte řada 🙂
Běžte nejdříve za svými rodiči či prarodiči a vyptejte se, jaký měli život. S čím vaši předci bojovali a z čeho měli radost?
Pokud byste měli chuť nebo potřebu nechat se při tom vést, podívejte se na e-book VYZPOVÍDEJ (NEJEN) BABIČKU.
Důležité je hlavně začít. Udělejte ten první krok, zavolajte třeba babičce a zaznamenejte společně váš rodinný poklad – její vzpomínky.
A pokud už příběhy svých předků máte napsané a máte chuť je sdílet, napište mi. Moc ráda si je přečtu! 🙂
Mou vášní jsou rodokmeny, pátrání po předcích a jejich zapomenutých příbězích.
Pomohu vám najít i vaše vlastní kořeny. Více o mně >>