Moravské lánové rejstříky (nebo taky lánské rejstříky) jsou nejstarší dochované historické prameny, ve kterých lze najít přehled obyvatelstva jednotlivých obcí na Moravě. Lánové rejstříky jsou i při své poměrné chudosti rubrik prvořadým pramenem hospodářským, vlastivědným a také genealogickým, protože zachycují stav země po zhoubné třicetileté válce v 2. polovině 17. století.
Nejstarší moravský katastr
Je to nejstarší moravský katastr POUZE poddanských usedlostí a pozemků, z nichž se platily pozemkové daně (berně nebo taky kontribuce). Pochází ze 17. století z rozmezí let 1656 – 1679 a je to soubor 365 knih rozdělených podle jednotlivých panství a statků. Celá sbírka lánových rejstříků je uložena v Moravském archivu v Brně (ve fondu D1) a od roku 2015 je plně digitalizovaná a dostupná na internetu zde. V úvodu dokumentu je zajímavě postihnuta celá organizace obou lánových vizitací.
Lánové rejstříky je souhrnný název pro 2 lánové vizitace. První byla sepsána v roce 1656. Protože však vrchnost zasílala listy, které byly plné falešných údajů, bylo v 70. letech přistoupeno k druhé lánové vizitaci, která byla dělána důkladněji a s větší pečlivostí.
Co všechno se můžeš dozvědět
Výše berně (daně) se stanovovala dle velikosti usedlosti a kvality půdy. Tabulka níže v lánovém rejstříku uvádí seznam jednotlivých sedláků v dědině Palačov na panství Starý Jičín. Jako první jsou uváděni největší sedláci, pak zahradníci a nakonec domkaři bez polí. Půda byla dělena do třech kategorií dle její kvality.
Na jednotlivých řádcích je uváděn jako první sedlák, který sedí na gruntu v době sepsání druhé lánové vizitace, jako druhý je uveden sedlák v době sepsání první lánové vizitace. Dále pak kolik vlastní polí a jak velkou osévá plochu a v jaké kvalitě.
Poněvadž v zemi bylo mnoho poustek, které se však pomalu začaly po třicetileté válce osazovat, měly být sepsány i pusté domy, opuštěná pole a pole lhotníků. Takže další kategorii tvoří grunty nově osedlé (neu gestiefte), tj. v první lánové vizitaci uvedené bez majitele a grunty pusté (alte Öedung), tj. opuštěné v době sepsání obou vizitací. Na konci každé vesnice je uveden sumář a na konci každého svazku souhrn za celé vizitované panství.
Jak vypadá zápis o mém předkovi
Zápisy v lánových rejstřících jsou psány německým kurentem. Níže jsem se pokusila přepsat listy z Palačova na panství Starý Jičín a přeložit některé německé výrazy. Mě osobně v tomto soupisu zajímá Ventzl Konečný a Mathes Konečný, prapředci mojí babičky.
V zápise je uvedeno, že Koneční vlastnili a hospodařili na 2 kusech polí. První pole o velikosti 15 měřic a 2 a ⅔ achtle půdy – byla to půda 2. třídy, na které se pěstovalo žito. Druhé pole pak o velikosti 7 měřic a 5 a ⅓ achtle půdy – to byla půda 3. třídy, na které se pěstovalo oves a špatně žito.
Celkem Koneční hospodařili na 2 kusech polí o velikosti 22 meřic a 8 achtlí půdy. Převedeno na dnešní plošné míry, Koneční obhospodařovali něco přes 5ha půdy.
Jak vzniká příběh
Bylo pro mě úžasně vzrušující, když se mi podařilo dohledat předky ze 17. století ve dvou dostupných pramenech.
V tomto případě jsem měla štěstí, neboť pro panství Starý Jičín jsou zachovány částečné zápisy z matriky ze začátku 17. století. V matrice jsem dohledala svatbu Mathesa Konečného z roku 1617 a pak také narození jeho nejmladšího syna Václava, který po něm přebral grunt. A oba jsou zapsáni v lánovém rejstříku výše! Najednou je paleta informací mnohem pestřejší a mohu snáze rekonstuovat život mých předků.
Z toho už lze sestavit docela pěkný příběh jedné generace rodiny Konečných, co myslíte?
Mou vášní jsou rodokmeny, pátrání po předcích a jejich zapomenutých příbězích.
Pomohu vám najít i vaše vlastní kořeny. Více o mně >>